Denní informace
Dnes je 16.12 2018
Svátek slaví Radana, zítra Albína

aktuality

MUDr. Běrský oznamuje

Více informací
Úřední deska

Schválený rozpočet na rok 2019

Více informací
Kobeřická televize

Kobeřické minuty 51/2018

Více informací

Historie

Historie sídla KOBEŘICE

Osady lidu s moravskou malovanou keramikou a nálevkovitými poháry z eneolitu a hradisko patrně lidu popelnicových polí z doby bronzové objevili archeologové a potvrdili tak pravěké osídlení katastru obce. Na základě listinného falza, hlásícího se k r.1183, patrně moravský markrabí Přemysl potvrdil r. 1236 Kobeřice za majetek hrobnické komendě johanistického řádu. Hrobničtí johanisté ves pozbyli r. 1308.

Později náležela zemanskému rodu z Kokor, kteří v Kobeřicích vybudovali sídelní tvrz. Z nich je nutno připomenout významného spojence knížete Přemka Opavského-Václava Kokora z Kobeřic, jenž v Opavě 21.9.1431 dosvědčil založení nových zemských desk.

Důležitost jeho role v kníhistorie1žecí družině pochopili husité, když jej společne s Přemkovým synem Mikulášem vzali jako rukojmí při sjednaném příměří a pro dodržování 4 artikulů pražských na Opavsku. Po přeslici zdědili Kobeřice páni z Tvorkova, z nichž Jan pak obec v r. 1496 odprodal Jindřichovi Donátovi z Velké Polomi na Nové Cerekvi. Jan Donát pak v r. 1553 nechal zapsat do zemských desk Kobeřice Vavřinci z Drahotouš k panství Dolní Benešov. Přestože dědickým právem pak v r. 1594 získal další evangelický rytířský rod Šípů z Bránice, z nichž Jiří odstoupil svému bratrovi Jinřichovi za 10 tis. tol. Kobeřice, katoličtí Mošovští z Moravštína využili pražského převratu a prostřednictvím císařského rozkazu z r. 1598 se zmocnili jak Benešova, tak i Kobeřic. Vznikly z toho vleklé spory, až nakonec 28.2.1630 musel David Šeb.Mošovský odstoupit Kobeřice Fridrichu Kryštofovi Šípovi z Bránice, protože se zapojil do protihabsburského odboje. Dostalo se mu však Kobeřic za velmi zuboženého stavu. Z původních 52 sedláků žilo v obci jen 22, z 33 zahradníků jen 15.

historie2 Od Jana Bernarta Brixe z Monclu, jakožto pravoplatného dědického následníka, v r. 1681 koupil Kobeřice Karel Max. Lichnovský z Voštic a připojil je k panství Chuchelná. K r. 1721 měli majitelé v Kobeřicích 2 zahrady, 2 mlýny o dvou složeních a 1 o jednom složení, 1 krčmu, 1 rybník s 900 tříletými kapry, Velký a Malý Dvůr.

Již v r. 1738 v obci žilo 35 sedláků, 21 svobodných a 9 robotných zahradníků, 9 chalupníků, 3 dědiční mlynáři a 1 dědičný krčmář. Za údržbu mostů a cest odváděla obec dávku mostního žita městu Opavě.


historie3 Vznik školy v Kobeřicích se datuje k r. 1733, dřevěné budovy škol z r. 1744 a 1772 byly nahrazeny zděnými nejprve v r. 1823 a potom v r.1892. Dřevěný kostel z r. 1711, s přistavěnou věží v r. 1729, se zvony z let 1487, 1499, 1794 a 1894 a varhanami instalovanými v r. 1734 byl nahrazen přičiněním faráře Bitta novým farním kostelem Nanebevzetí P.Marie. Kníže Karel Lichnovský s chotí věnoval v r. 1898 kobeřickým na své panské zahradě nově vystavěnou nemocnici. Kongregace Dcer božské lásky zde zřídila klášter pro ošetřování nemocných.

historie4 K pamětihodnostem obce náležela zdejší bažantnice s umělým chovem bažantů, kam s oblibou zajížděl i pruský král Violém II., dále 13 roubených špýcharů vesměs z 19.stol. uznané jako doklad lidové architektury Hlučínska za kulturní památky.

Po připojení k ČSR v r. 1920 měly Kobeřice 1707 ha, 320 domů, 4 obchody, zatopený čedičový důl, bažantnici, 2 hospodářské dvory, Prostřední a Padělky.