Dnes je 05.02 2012
Svátek slaví Vanda, zítra Veronika
Sbírka oblečení
273 - Výzva k vyzvednutí zásilky 22/2012
hlášení 3.1.2012
Kobeřické minuty 6/2012
žecí družině pochopili husité, když jej společne s Přemkovým synem Mikulášem vzali jako rukojmí při sjednaném příměří a pro dodržování 4 artikulů pražských na Opavsku. Po přeslici zdědili Kobeřice páni z Tvorkova, z nichž Jan pak obec v r. 1496 odprodal Jindřichovi Donátovi z Velké Polomi na Nové Cerekvi. Jan Donát pak v r. 1553 nechal zapsat do zemských desk Kobeřice Vavřinci z Drahotouš k panství Dolní Benešov. Přestože dědickým právem pak v r. 1594 získal další evangelický rytířský rod Šípů z Bránice, z nichž Jiří odstoupil svému bratrovi Jinřichovi za 10 tis. tol. Kobeřice, katoličtí Mošovští z Moravštína využili pražského převratu a prostřednictvím císařského rozkazu z r. 1598 se zmocnili jak Benešova, tak i Kobeřic. Vznikly z toho vleklé spory, až nakonec 28.2.1630 musel David Šeb.Mošovský odstoupit Kobeřice Fridrichu Kryštofovi Šípovi z Bránice, protože se zapojil do protihabsburského odboje. Dostalo se mu však Kobeřic za velmi zuboženého stavu. Z původních 52 sedláků žilo v obci jen 22, z 33 zahradníků jen 15. 
Od Jana Bernarta Brixe z Monclu, jakožto pravoplatného dědického následníka, v r. 1681 koupil Kobeřice Karel Max. Lichnovský z Voštic a připojil je k panství Chuchelná. K r. 1721 měli majitelé v Kobeřicích 2 zahrady, 2 mlýny o dvou složeních a 1 o jednom složení, 1 krčmu, 1 rybník s 900 tříletými kapry, Velký a Malý Dvůr. 
Vznik školy v Kobeřicích se datuje k r. 1733, dřevěné budovy škol z r. 1744 a 1772 byly nahrazeny zděnými nejprve v r. 1823 a potom v r.1892. Dřevěný kostel z r. 1711, s přistavěnou věží v r. 1729, se zvony z let 1487, 1499, 1794 a 1894 a varhanami instalovanými v r. 1734 byl nahrazen přičiněním faráře Bitta novým farním kostelem Nanebevzetí P.Marie. Kníže Karel Lichnovský s chotí věnoval v r. 1898 kobeřickým na své panské zahradě nově vystavěnou nemocnici. Kongregace Dcer božské lásky zde zřídila klášter pro ošetřování nemocných. 
K pamětihodnostem obce náležela zdejší bažantnice s umělým chovem bažantů, kam s oblibou zajížděl i pruský král Violém II., dále 13 roubených špýcharů vesměs z 19.stol. uznané jako doklad lidové architektury Hlučínska za kulturní památky. 