Denní informace
Dnes je 26.09 2017
Svátek slaví Zlata, zítra Andrea

aktuality

Komunitní dům seniorů v Chuchelné - možnost pronájmu bytu

Více informací
Úřední deska

Usnesení z XXVII. řádného zasedání zastupitelstva obce Kobeřice

Více informací
Kobeřická televize

Kobeřické minuty 39/2017

Více informací

Původ názvu KOBEŘICE

Původ názvu KOBEŘICE


Původ místního jména Kobeřice nelze dnes s jistotou zjistit. Vlastní osadní jména jsou ze značné stará a jsou veskrze zvláštní významnou skupinou, obsahující nemálo slovních archaismů a slov jinak zaniklých. Mnohé domácké obměny křestních i obecných jmen vznikly v dobách nejstarších. Zkracováním svého základu, buď na začátku nebo na konci, vznikly a vznikají domácké tvary křestních jmen nebo jiná různá pojmenování. Tímto způsobem vzniká například z křestního jména Jakub (Kuba, Kubát, Kubata, Kubiš).

znak obce Kobeřice Dále jsou místní jména odvozena z vlastních jmen osobních, ze jmen zakladatelů a držitelů míst. Tato místní jména jsou tvořena příponou – ice. Jsou to obyčejná jména rodová, označující buď něčí potomky a příslušníky rodu, nebo jména čelední, označující něčí poddané. Z tohoto důvodu odvozují někteří jméno Kobeřice od řeholního jména Jakuba, lokátora, mnicha z Hradiska u Olomouce, který mohl tuto obec založit.

Roku 1234 jsou totiž Kobeřice uvedeny jako majetek premonstrátského kláštera Hradiska u Olomouce a jsou spravovány proboštem sídlícím v nedalekém Oldřišově.

Jiní odvozují místní jméno Kobeřice od osobního jména Kober, proto jméno Kobeřice značí vesnici lidí Koberových. Osobní jméno pochází buď ze staročeského „Kober“, což je tenký plášť, nebo možno v něm vidět též slovesný význam k staročeskému „koberati“ – houpavě chodit, kolebat se, či mělo též význam „míti husí kůži“.

vlajka obce KobeřiceNelze však vyloučit i výklad z německého slova „Korb“ (koš), což může mít vztah místních jmen, zejména názvu části vsí, k sociální struktuře obyvatelstva. V bývalých kolonizačních územích Čech a Moravy, kde se základ kober vyskytuje, označují se tímto termínem malé selské usedlosti, ležících na horních hranicích lesních lánových vsí. Podobně je tomu tak v Duryňsku a Sasku.

Slovo Kober však může pocházet z jihozápadoněmeckého Korb nebo východofranckého a bavorského (Köbler / kobel - domek) a označuje vedlejší budovu selského statku, která mohla sloužit za sýpku nebo též jako výměnek. Tento názor je pozoruhodný zvláště z toho hlediska, že pro okrajové úseky Hlučínska je doložena německá kolonizace.