Masopust

Poslední tři dny masopustu nemají pevné datum, protože se odvíjí od data Velikonoční neděle. Masopust tak může připadnout na období delší než měsíc. Masopustní neděle může být kdykoliv mezi 1. únorem a 7. březnem. V roce 2021 připadá Masopustní neděle na 14. února.

Vánoce jsou už daleko za námi a my se nacházíme v období masopustu. Slovo masopust má původ ve spojení “opustit maso” či “upustit od masa”. Stejně jako třeba italský výraz carnevale. Vznikl ze slov carne “maso” a levare “odstranit, odložit” a znamená tedy doslova “maso odlož”. Toto slovo se pak do češtiny dostalo dvakrát, jednou jako překlad - masopust a podruhé jako převzaté slovo - karneval.

Jak se tradičně v Čechách slavil masopust?

V celém období Masopustu, se v historii Českých zemích hojně pořádaly taneční zábavy, zabíjačky a svatby. Bylo to období hodokvasů, naplněné mnoha dalšími společenskými událostmi, jako byly muziky a bály, které v takové míře před ním a po něm nepřicházely kvůli postu v úvahu. Masopust byl slaven všemi, od nejchudších až po krále. Zábavy se konaly jak na venkově, tak ve městě. Těm, kdo se slávy nezúčastnil, se posílala bohatá výslužka, kdysi na Moravě zvaná „šperky“ a v Čechách „zabijačka“.

Přípravou na masopust býval čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný „tučný čtvrtek“. V tento den měl člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle.

Hlavní masopustní zábava začínala o „masopustní neděli“. Také toho dne byl oběd bohatý, ale netrval příliš dlouho, protože se všichni chystali do hospody k muzice. Někdy se tancovalo přímo na návsi a tanec se často protáhl až do rána.

Vyvrcholením masopustu bylo úterý. Toho dne procházely vesnicemi průvody maškar, hrála se masopustní divadelní představení, secvičená obvykle žáky. Masky byly všude pohoštěny – něčím k zakousnutí, a především pálenkou a pivem, které ještě zvyšovaly rozpustilost a veselí. Bývalo však i několik tradičních masek, které se objevovaly každoročně.

Téměř všude končila masopustní zábava přesně o půlnoci v úterý. Tehdy zatroubil ponocný na roh a rychtář či někdo z radních všechny vyzval, aby se v klidu rozešli domů, protože nastala středa a s ní předvelikonoční půst. Někde zakončili o půlnoci muziku „pochováním basy“. Lidé věřili, že pokud budou o masopustu tancovat přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel, často jako cizinec v zeleném kabátě.

Ke konci masopustu se vázaly pověry, které se nejčastěji týkaly předpovědí počasí a úrody na další rok.

• Masopustní úterý či středu fouká vítr, bude větrný celý půst
• Jaké je počasí o Popeleční středě, takové se udrží po celý rok
• Suchý půst znamená úrodný rok
• Masopust na slunci – pomlázka u kamen
• Krátký masopust – dlouhá zima
• Zmrzlý masopust – někdo přijde k úrazu
• Rybník zamrzlý na masopustní úterý věštil neúrodu až do příštího masopustu

Fotografie z masopustu v Kobeřicích r. 2020: Masopustní rej