Pálení čarodějnic

Noc ze 30. dubna na 1. května je významným datem. Nachází se v kalendáři přesně mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem a už od nepaměti jí proto byla připisována magická síla.

V tento čas slavili Keltové jeden ze svých nejvýznamnějších svátků – Beltine, což v překladu znamená jasný, zářivý oheň. Právě oheň byl pro lidi dříve velmi tajemnou silou a v určitých okamžicích měl i magickou moc. Keltové ohněm uctívali slunečního boha Belena.

V předvečer tohoto svátku Keltové zhasínali všechny ohně, protože věřili, že v nich má skončit vše špatné. Následně pak zapálili ohně nové, aby vše mohlo začít čisté, neposkvrněné, nanovo.

Popel z těchto magických ohňů nebyl jen tak obyčejný. Dodával sílu a zdraví, a tak se sypal na pole, aby byla dobrá úroda. Dobytek, jenž jím prošel, měl být zdravý a plodný. Stejně tak lidé, jež skočili přes oheň. Lidé také věřili, že se o této noci otevírají jeskyně, v nichž je ukrytý poklad. Aby se hledající před temnými silami ubránil, musel mít při sobě květ z kapradí, svěcenou křídu, hostii a další předměty.

Naši předkové věřili, že v tuto magickou noc ožívají temné síly a že je tudíž třeba se před nimi chránit. Říkalo se, že čarodějnice se slétají na svoje srazy na košťatech a před tím se natírají kouzelnými mastmi, které jim umožňují pohybovat se vzduchem. Ohně na kopcích nad vesnicemi chránily obyvatele právě před zlými ženami na košťatech. Protože se čarodějnice považovaly za vyslankyně samotného ďábla, pouhé plameny na ochranu před nimi nestačily. 

Kdy vznikla první hadrová čarodějnice, která skončila v plamenech, se přesně neví. Symbolizovat však měla zřejmě neblahé čarodějnické procesy, ve kterých už od nepaměti na hranicích končili lidé obvinění z čarodějnictví a paktů s ďáblem. Domnělé čarodějnice předtím procházely nelidským mučením.

Magická noc dodává magickou sílu i bylinám, které jsou během ní natrhané. Zvláště pak, je-li to o půlnoci a o úplňku. Velkou moc může mít třeba obyčejný šeřík, který byl vysazován před dvory, zahrady a stavení, aby odehnal zlé síly, démony a duchy. Věřilo se, že snítka šeříku ochrání majetek před zlými čarodějnicemi.

V Čechách údajně existovala sletiště čarodějnic, místa, kde se slétávaly čarodějnice pomazané kouzelnými mastmi. Podle knihy Magia Naturalis (my ji známe spíš jako Kladivo na čarodějnice) z roku 1560 se tato mast vyráběla z tuku nevinného hocha, aloe, oměje, durmanu, rulíku, topolového listu a kadidla). Známými místy sabatů byly například brdská hora Plešivec, Haltrava v Chodsku, Beskydy, Petrovy kameny v Jeseníkách, Třístoličník na Šumavě.