t
Pěstounská péče
je státem finančně podporovaná forma náhradní rodinné péče, při které pěstoun osobně pečuje o svěřené dítě a je zodpovědný za jeho výchovu. Z právního hlediska mezi pěstounem a dítětem nevzniká vztah jako mezi rodiči a dítětem. Pěstoun má právo zastupovat dítě jen v běžných záležitostech, k dítěti nemá vyživovací povinnost. K výkonu mimořádných záležitostí (např. vyřízení cestovního dokladu) musí požádat o souhlas zákonného zástupce dítěte, popřípadě soud. Dítě může být svěřeno do pěstounské péče jednotlivce nebo do společné pěstounské péče manželů. Pěstounská péče je pěstouny vykonávána po dobu, po kterou nejsou rodiče schopni dítěti zajistit řádnou péči. Pěstounská péče zaniká nejpozději dosažením zletilosti svěřeného dítěte. V případě svěření dítěte do pěstounské péče je pěstoun povinen podporovat styk dítěte s jeho původní rodinou a osobami mu blízkými. Pěstounům náleží pravidelná měsíční odměna, jejíž výše se liší dle počtu svěřených dětí, dítěti náleží příspěvek na úhradu jeho potřeb (blíže je toto uvedeno v § 47e až 47m zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve kterých jsou upraveny dávky pěstounské péče). V případě svěření dítěte manželům, náleží odměna pouze jednomu z nich.
Poručenská péče
je rovněž státem finančně podporovaná forma náhradní rodinné péče, při které stejně jako v případě pěstounské péče o dítě osobně pečuje jiná osoba zodpovědná za jeho výchovu ale za podmínky, že toto dítě nemá zákonného zástupce(v případě, když rodiče dítěte zemřeli nebo byli zbaveni rodičovské odpovědnosti). Finanční podpora ze strany státu je stejná jako v případě pěstounské péče.
Pěstounská péče na přechodnou dobu
je rovněž státem finančně podporovaná forma náhradní rodinné péče, která slouží k dočasnému zajištění péče o děti, které se náhle ocitly bez potřebné péče. Svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu nařizuje soud tzv. předběžným opatřením a to na návrh orgánu sociálně-právní ochrany dětí. O návrhu musí soud rozhodnout do 24 hodin od jeho podání. Pěstounská péče na přechodnou dobu může trvat nejdéle 1 rok. Výjimkou jsou situace, pokud jsou do pěstounské péče téhož pěstouna později svěřeni i další sourozenci již svěřeného dítěte, pak se maximální délka pobytu 1 rok počítá od svěření posledního ze sourozenců. Po této době pak mohou být děti např. umístěny zpět do své vlastní biologické rodiny (pokud má rodina zajištěny vhodné podmínky pro přijetí dítěte) nebo mohou být předány jiným pěstounům do dlouhodobé péče. O tomto rozhoduje soud. Krajský úřad vede evidenci osob, které byly zařazeny do rejstříku pěstounů na přechodnou dobu (tzv. osoby v evidenci). Osobám v evidenci náleží pravidelná měsíční odměna, v případě přijetí dítěte i zákonem stanovená částka na úhradu potřeb tohoto dítěte (§ 47e až 47 m zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve kterých jsou upraveny dávky pěstounské péče). Tato forma náhradní rodinné péče klade velké nároky na pečující osoby a to zejména na jejich schopnost přijmout a přizpůsobit se potřebám přijatého dítěte bez ohledu na jeho věk, etnicitu, zdravotní stav, přičemž je velký důraz kladen i na jejich schopnost spolupráce s odborníky a biologickou rodinou dítěte.
Hostitelskou péčí
se rozumí dlouhodobé a opakující se kontakty dítěte žijícího v ústavním zařízení s rodinou či jednotlivci, kteří nejsou biologickými příbuznými dítěte. Nejčastěji je realizovaná u dětí starších 10 let, kterým se z různých důvodů nedaří zprostředkovat pěstounskou péči. Účelem je poskytnout dítěti možnost navázat citový vztah, možnost zažít fungování běžné rodiny a vztahů v ní, zažít úspěch a rozšířit společenské zázemí dítěte. Zájemci si musí i pro tuto formu dočasné péče splnit některé formality – doložit opis rejstříku trestů, projít zhodnocením sociálních poměrů a odborným posouzením, které na žádost obecních úřadů obcí s rozšířenou působností provádí krajský úřad. Hostitelská péče není v zákoně výslovně upravena, při pobytu dítěte v hostitelské rodině se postupuje dle § 30 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, kde je uvedeno, že ředitel ústavního zařízení může po předchozím písemném souhlasu obecního úřadu obce s rozšířenou působností povolit dítěti, které je v ústavním zařízení umístěno na základě rozhodnutí soudu, pobyt u jiných fyzických osob, a to nejvýše v rozsahu 30 kalendářních dnů při prvním pobytu u těchto osob. Tato doba může být na základě písemného souhlasu obecního úřadu obce s rozšířenou působností prodloužena. Náklady na pobyt dítěte v domácnosti si nese hostitelská rodina sama.
Osvojení
zákon definuje jako přijetí cizí osoby za vlastní za účelem vzniku nové rodiny pro nezletilé dítě. O této statusové změně rozhoduje na návrh soud. Na základě rozhodnutí soudu o osvojení se osvojitel zapíše do matriky jako rodič. Osvojení je nově vnímáno jako forma rodičovství – nikoliv jako náhradní péče o dítě. Osvojení nezletilého musí být v souladu s jeho zájmy.
Osvojením vzniká mezi osvojitelem a osvojencem vztah jako mezi rodičem a dítětem, rovněž tak vzniká příbuzenský vztah k ostatním členům rodiny osvojitele. Vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a jeho původní rodinou osvojením zanikají.
Podmínkou k osvojení je přiměřený věkový rozdíl mezi osvojitelem a osvojencem, zpravidla ne menší než šestnáct let. Dítě lze osvojit se souhlasem rodičů, popř. i bez souhlasu rodičů (např. při trvalém nezájmu). Zda je potřeba k osvojení souhlasu rodičů, rozhoduje soud. K osvojení je třeba souhlasu dítěte. Ten dá buď opatrovník, nebo v případě, že dítě dosáhlo 12 let, dá souhlas dítě samo.
Před rozhodnutím soudu o osvojení musí být dítě po dobu nejméně šesti měsíců v péči budoucího osvojitele, a to na jeho náklady. V případě, kdy je třeba souhlasu rodičů k osvojení dítěte, se podmínka trvání šesti měsíců osobní péče před osvojením počítá vždy až po uplynutí tří měsíců ode dne udělení souhlasu k osvojení. V souladu s občanským zákoníkem jsou osvojitelé povinni informovat osvojené dítě o osvojení(jakmile se to bude jevit jako vhodné, nejpozději však do zahájení školní docházky osvojeného dítěte). Po uplynutí tří let od rozsudku o osvojení již nelze osvojení zrušit, do té doby lze osvojení zrušit a to pouze na návrh osvojitele nebo osvojence. Na návrh osvojitele může soud rozhodnout, že osvojení a jeho okolnosti mají být před původní rodinou dítěte utajeny. Soud může na dobu nezbytně nutnou nařídit nad osvojením dohled. Osvojitel má za splnění podmínek uvedených v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, nárok na peněžitou pomoc v mateřství a za splnění podmínek uvedených v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, nárok na rodičovský příspěvek.
Bližší informace Vám v době úředních hodin poskytne pracovnice Městského úřadu Kravaře, odboru sociálních věcí, Mgr. Jana Hubáčková.