Z lidových zvyklostí víme, že tento den máme sníst něco zeleného. Z křesťanského pohledu ale tato tradice s náboženským pojetí Velikonoc nijak nesouvisí.
Název Zelený čtvrtek vznikl díky špatnému překladu z němčiny – původní název zněl Greindonnerstag, což znamená lkavý čtvrtek, který byl nesprávně pochopen jako Gründonnerstag, tedy zelený čtvrtek.
Zelený čtvrtek je podle křesťanské tradice pátý den Svatého týdne. Křesťané si během něj připomínají Ježíšovu poslední večeři a také jeho modlitbu v Getsemanské zahradě a následné zajetí.
Vlastní předvečer Zeleného čtvrtku je připomínkou poslední večeře Páně. Křesťané si připomínají, že právě v tento den Ježíš s učedníky, ještě než ho Jidáš zradil, povečeřel.
Z Kristova příkladu se k Zelenému čtvrtku váže hostina a středověký obřad umývání nohou starcům. Zelený čtvrtek tak je den milosrdenství a obdarovávání.
Mezi tradiční zvyky spojené se Svatým týdnem patří také „odlet zvonů do Říma“. Ty na Zelený čtvrtek umlkají a znovu se rozezní až na Bílou sobotu při zpěvu Gloria.
Lidové zvyklosti a tradice
Na Zelený čtvrtek bychom měli sníst něco zeleného, abychom byli celý rok zdraví. Kromě zeleného se tento den má sníst i med, abychom byli celý rok dobří, ale hlavně chránění před uštknutím a žihadly. Med se maže na pečivo, zvané jidáše, které má tvar provazu, na němž se oběsit apoštol Jidáš, který zradil Ježíše. Na Zelený čtvrtek bychom se rozhodně neměli hádat, jinak nás čekají hádky a neshody po celý rok. Nebudeme-li si tento den naprosto nic půjčovat a dříve půjčené věci vrátíme, najdou si k nám údajně cestu peníze.
Aktuální informace v mobilní aplikaci zdarma ke stažení:
Oficiální stránka obce Kobeřice © 2024
Provozovatel Galileo Corporation s.r.o.
